pátek 13. července 2012

10 000 otevření a Muzeum hraček

Blog má 10 000 otevření. Mockrát Vám všem děkuju za každé jeho otevření, kliknutí či zanechání milého komentáře.

Kulatiny jsem oslavila návštěvou Muzea hraček.
Nachází se v budově Starého purkrabství na Pražském hradě a jedná se o největší soukromou sbírku hraček na světě. K shlédnutí jsou zde sbírky panenek, medvědů, robotů, železnic, hraček dřevěných i plechových, panenkovského nádobí, Star Wars apod. Celé jedno patro je věnováno panenkám Barbie, je jich zde několik stovek. Prohlídka mi zabrala cca 2 hodiny, ale bylo to málo...v blízké době se tam vypravím zase.











Dobový krámek, i listiny a balící papír jsou původní.

Panenkovské pokojíčky vybavené mini věcmi se mi líbily ze všeho nejvíce.

Ježíšek v letadle...vánoční ozdoba.




Krámek s vánočními ozdobami, některé neměřily ani centimetr.



Nočník s výstižným nápisem.




Krásná, pečlivá a jemná práce, zaujala mě. Ušito z nejjemnější plsti podle osobního návrhu Walta Disneyho z roku 1936. Manufaktura R. John Wright, New York.
















Panenka v horní řadě s kudrnatými vlásky a světlou mašlí na šatech je slavná hitovka Shirley Temple.

Vánoční stromeček vyrobený z obarveného husího peří.












Bewerly Hills 90210

Slavní zpěváci, herečky...












Albert Einstein v obležení nevěst.
"Minisukně, to je síla." Opravdu velkoduchý slogan.






Neupekla jsem žádný dort, ale koupila jsem si arašídové máslo, což je má momentální chuťová láska.
S ohledem na množství kalorií v něm obsažených doufám, že se jedná jen o přechodný flirt!


neděle 1. července 2012

Neopouštěj staré známé pro nové

zvláště když jsou momentálně v nouzi.
Možná mají paměť jako slonové,
každé ráno tesknota je vzbouzí.

Neopouštěj staré věci pro nové,
i když barva šediví a prýská,
byly kdysi lesklé, byly chromové,
a teď se jim na smetišti stýská.

Opravdu se jedná o toho samého psa - po několika hodinách usilovné práce.
 Aneb jak jsem vrátila původní krásu jednomu psovi, jehož stáří je zhruba 35 let. Dlouhých 25 let čekal v prachu na půdě, až si ho jeho původní majitel vyzvedne a opráší vzpomínky. Já mu následně oprášila kožich a provedla další nezbytné úpravy a opravy...

Protržené levé oko.

Rozpáraná záda.

Rozhodla jsem se, že psovi vyměním i náplň. Kousky molitanu již byly hodně zničené a drolily se.





Vyprala jsem ho v pračce a kožich mu ošetřila aviváží.

Nakonec jsem mu chlupy načechrala i v sušičce.

Zničené oko z rubové strany.

Opravené oko z rubové strany. Opravila jsem obě oči, získala jsem starší bílý filc, který dobře barevně pasoval, protože nebyl zářivě bílý. Tato činnost byla spolu s dolováním molitanu nejnáročnější.

Pes měl po těle různé trhliny, tuto se již kdysi někdo pokusil sešít.

Já ji rozpárala, znovu sešila a vypadá teď takto.

Vycpala jsem ho dutým vláknem.

Otvor v zádech...

...zašitý otvor v zádech, kvůli větší pevnosti jsem zašívala bavlnkou.

Nakonec jsem vytahala ze švů všechny uvízlé chlupy a pořádně mu celý kožich vykartáčovala.

Přišila jsem mu také jazyk, ten původní byl utržený.

Detail opraveného oka.


 Zjistila jsem, že je mi milé hračky nejen vyrábět, ale i opravovat.


Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...