Opravna plyšáků

Nadpis je malá nadsázka.
Po dlouhé době jsem pomohla dalšímu plyšovému psovi.

Příslušnost: pes
Věk: několik aktivních let ve službách dítěte
Velikost: hodně velká (nemůžu najít metr...)
Materiál: plyš
Stav: zničené oči, zcuckatělá výplň, ošuntělý kožich atd.

A tradá! Po mé kompletní péči skoro jako nový.
Důkladně vypraný, ovoněný aviváží, kožich upravený leskem a uvnitř zrevidovaný, duté vlákno vyměněné za nové a nadýchané + podařilo se mi sehnat téměř stejné oči.
(pro představu velikosti u pravé tlapky krabička od sirek)

Smutný poloslepý psí pohled.

Je skvělé dívat se na svět novýma očima. A teď hurá zpátky k majiteli!

Liška (a vrána)

Liška je celá recy - látka na kožich pochází ze staré košile a všechny bílé části těla jsou odstřižky viskózy z Williama I. Byla ušita s velikou láskou, proto se na jejím těle nachází celkem čtyři srdce. Šablona, podle které byla ušita, je kompletně má vlastní. Narodila se na Boží hod vánoční.


Antonín Jaroslav Puchmajer
(1797)

Vrána a liška

Na vysokém dubě,
sýrec držíc v hubě,
paní vrána seděla,
sýr ten snísti hleděla.
V tom jej liška ucítivši,
honem z doupy běžela
a se k vráně přiblíživši,
tuto řeč jí držela:
»Jak jsi pěkná, sestro zlatá,
jak jsi všecka pěkňounká!
žlutá, modrá, kropenatá,
červená a bělounká!
Kdybys hlas jak peří měla,
věz, to bych ti věřit chtěla,
žes ty nejpěknější ptáček
v lesích našich ohniváček.«
Vrána, jíž ta marná chvála
pravdivou se býti zdála,
chutě zazpívati chtěci,
sýrec z huby pustila,
jejžto liška uchopěci,
takto k vráně pravila:
»Ne tvůj, bloude, hlas a peří,
ale sýr mi libě voní!
Pochlebníku kdo со věří,
věz, že pozdě bycha honí;
podruhé ty, majíc sýra,
střež se lišky hůř než výra!«

Hráli: Liška, vlastnoručně namalovaný obrázek inspirovaný ilustrací Josefa Lady, malovaný talířek, malé příbory, 48% sýr Gouda.

Králíček Lolinka

"Jmenuji se Lolinka, to jméno se mi líbí. Někoho napadlo pojmenovat mě Pajda, protože mám jednu nožičku o kousínek kratší. Naštěstí to má stvořitelka hned zamítla a já na své jméno Lola nedám dopustit."

"S tou kratší nožkou je to delší králičí příběh, ale povím vám ho. Jsem ušitá z odstřižků kožichu Rosemary a Sněhurky, kožíšek mám tedy hebounký jako právě narozený skutečný králíček, poněvadž se ale jedná o dva různé druhy viskózy, chovají se během vycpávání odlišně, pak se ty moje nožičky taky složitě rodily, právě protože jsou tak malé. U nás je tomu jinak, než u klasických králíků, čím menší nohy, tím horší porod. Naštěstí to dobře dopadlo a v zadních nohách mám dokonce i klouby, stejně tak v hlavičce.
Protože mé stvořitelce přišlo jméno Pajda bohužel zčásti oprávněné, ušila mi krásnou sukénku z bílého tylu s puntíky. Skvěle tu kratší nožku maskuje. Rázem je ze mě místo Pajdy Lola!"

"Přestože jsem zvířátko ze zbytků, zbytečné rozhodně nejsem."

"Právě pro svou laskavou povahu jsem dostala velikánský úkol."

"Až dotáhnu ten těžký pytel na místo určení...

...ukážu vám, co se v něm ukrývá."

"Je tam láska,

ještě víc lásky,

nejvíc lásky!"

"Vyhodím tu lásku do vzduchu, aby doletěla k vám všem...

...a provázela vás po celý nový rok."

"Nezapomeňte si letos udělat ve sněhu "andělíčka"."

Nelinka a Sofinka

Ušila jsem na přání dvě panenky a pojmenovala je Nelinka a Sofinka, jedna je světlovlasá, druhá tmavovláska. Vyrostly do výšky 33,5 cm. Jejich nejoblíbenější činností je tanec a balet.

Nelinka

Sofinka

Tělíčka jsou ušita z bavlny a pečlivě podžehlená vlizelínem.
Obličeje jsou vyšity Perlovkou, vlásky pochází ze 100% bavlny.
Ušití oblečků mi dalo poměrně zabrat...používala jsem především bavlněnou růžovou látku, ale také MICRO fleece, fleece "medvídek", bílý tyl s puntíky atd. Ušila jsem jich nakonec poměrně dost, je důležité, aby panenka měla svůj šatník a holčička ji mohla převlékat.

Doplňky tvoří organzové a saténové stužky.

Jedna pelerínka se zapíná na patentky, druhá má zavazování na stužku, podšité jsou fleecem, aby příjemně hřály.

Pod pelerínkami nosí holčičky teplé kožešinkové kabátky.

Až na jaře vysvitne slunko, odloží pelerínky i kožíšky a vydají se na výlet jen v šatech.

Pod šaty mají spodničku z bílého tylu a...

...saténové spodní kalhotky s kraječkou z tylu.

Králík Švejžužu

Ahoj, jmenuju se Švejžužu, ale přátelé mi zkráceně říkají Žužu.
Mám heboučký kožíšek a dlouhé uši. Narodil jsem se trochu smutný
a současně zasněný.

Ježek Hektor

Ahoj, jsem ježčí mládě, jmenuju se Hektor... Přináším Vám podzim!
Mám se zeptat, jak prožíváte podzimní ladění Vy?
Jasněnka pociťuje zvýšenou potřebu spánku a touhu ušít ježka. Tak jsem se narodil.
Zadeček mám vyplněný polyetylenovými kuličkami, takže když mi ho žmouláte v ruce, příjemně Vás to uklidňuje a Vy relaxujete a relaxujete, až z toho podzimně usnete.
Čenich mám plstěný a tváře lehce růžové, protože...eh...jo, protože tak to mají prostě všechny děti čili mláďata.
Jsem trochu nesmělý, ale to je určitě tím nízkým věkem, časem očekávám zlepšení.

Neopouštěj staré známé pro nové

zvláště když jsou momentálně v nouzi.
Možná mají paměť jako slonové,
každé ráno tesknota je vzbouzí.

Neopouštěj staré věci pro nové,
i když barva šediví a prýská,
byly kdysi lesklé, byly chromové,
a teď se jim na smetišti stýská.

Opravdu se jedná o toho samého psa - po několika hodinách usilovné práce.

 Aneb jak jsem vrátila původní krásu jednomu psovi, jehož stáří je zhruba 35 let. Dlouhých 25 let čekal v prachu na půdě, až si ho jeho původní majitel vyzvedne a opráší vzpomínky. Já mu následně oprášila kožich a provedla další nezbytné úpravy a opravy...

Protržené levé oko.

Rozpáraná záda.

Rozhodla jsem se, že psovi vyměním i náplň. Kousky molitanu již byly hodně zničené a drolily se.

Vyprala jsem ho v pračce a kožich mu ošetřila aviváží.

Nakonec jsem mu chlupy načechrala i v sušičce.

Zničené oko z rubové strany.

Opravené oko z rubové strany. Opravila jsem obě oči, získala jsem starší bílý filc, který dobře barevně pasoval, protože nebyl zářivě bílý. Tato činnost byla spolu s dolováním molitanu nejnáročnější.

Pes měl po těle různé trhliny, tuto se již kdysi někdo pokusil sešít.

Já ji rozpárala, znovu sešila a vypadá teď takto.

Vycpala jsem ho dutým vláknem.

Otvor v zádech...

...zašitý otvor v zádech, kvůli větší pevnosti jsem zašívala bavlnkou.

Nakonec jsem vytahala ze švů všechny uvízlé chlupy a pořádně mu celý kožich vykartáčovala.

Přišila jsem mu také jazyk, ten původní byl utržený.

Detail opraveného oka.

 Zjistila jsem, že je mi milé hračky nejen vyrábět, ale i opravovat.