Nedělní skóre

 Uzená krkovička zapečená pod hořčično-medovou krustou, kapustičky s cibulkou glazované v javorovém sirupu, dýňovo-bramborové pyré, v pozadí kořeněná citronáda.

Neskutečně hebký a hedvábný čokoládový dort - minimum mouky, maximum čokolády, másla a našlehaných vajíček + smetanová omáčka.
Recept je od http://www.kitchenette.cz/clanek/260-sametovy-cokoladovy-dort. Já jsem použila vajec jen pět, dortovou formu 18 cm a vršek jsem ještě přelila čokoládovou ganache. Ta sametová struktura je fantastická, nadchla mě.

Grilovaná kuřecí prsa

Kuřecí prsa necháme přes noc marinovat v olivovém oleji, tymiánu a kouscích citrónu. Druhý den osolíme, opepříme, potřeme medem and grill it! ;-)

Ze soboty

Přijedu na návštěvu a v lednici mají vepřovou panenku. Nechám ji marinovat v rozmarýnovém oleji, pak orestuju, obtočím tyrolským špekem, pokapu rozmarýnovo-limetkovým karamelem a 20 min peču.

Pavlova je tak jednoduchá, tak božská, tak úchvatně vypadající...

Losos + šperky

...spojeno do jednoho příspěvku.
Potřebovala jsem dnes lahodné pohlazení po duši, proto jsem uvařila lososa se šafránovou omáčkou.

Nejvěrnější nositelka mých výtvorů mě požádala o pokračování, a tak vznikla na přání série dřevěných a skleněných náušnic a náramků (které mě baví pořád víc).

Chřestová sezóna

...je v plném proudu. Užíváte si ji taky?

Zelený chřest jsem obalila plátky slaniny a potom šoupla pod gril.
Bílý jsem povařila s trochou cukru, soli, másla, citrónu a přelila holandskou omáčkou, nemůžu se jí nabažit. Skvělý recept najdete na http://www.menudomu.cz/holandska-omacka/.

Dnes jsem si kvůli němu dokonce přivstala a vydala jsem se na farmářské trhy na Kulaťáku. Díky brzkému příchodu jsem se vyhnula frontám a davům lidí. Zatímco ostatní ještě nakupovali, já už jsem si doma v teple rozehřívala dlaně u plotny. http://www.ceskychrest.cz/

Bylinkové máslo

Je geniální a přitom jednoduchá a variabilní záležitost.

Smícháme změklé máslo s různými nakrájenými bylinkami, např. petrželka, pažitka, majoránka, nebojte se ani těch divočejších - šťovík, listy pampelišky, bršlice... Podle uvážení možno přidat česnek, jarní cibulku, citrónovou kůru nebo šťávu, sůl, pepř atd. 
Ozdobit můžete čímkoliv nebo ničím. Já použila květy rozmarýnu.
Když ho uděláte víc, počká v lednici.

Lehce divoký modřenec jsem natrhala včera na Kotlasce. Směrem k Libni jsme vyrazili po stopách Bohumila Hrabala. Je to úžasný svět teoreticky vzdálený Praze s malými domečky, zahrádkami a nízkými ploty propojenými sítí úzkých uliček. Především kvůli atmosféře stojí za navštívení.

Dlouhá stať

Na počátku byl pomeranč.

Na konci byl kváskový chleba.

   Také já jsem propadla, v současné době modernímu a přitom tak starému, kouzlu kváskového chleba.

   Bylo toho o něm již napsáno mnoho, takže já pouze doplním své postřehy.

   Úvod byl pohádkově snadný a rychlý. Zadáte si do googlu "kvásková mapa", vyberete si někoho, kdo bydlí blízko vás a zkontaktujete ho přes mail. Pak už jen netrpělivě přešlapujete na místě určení a radostně očekáváte příchod nového člena rodiny. Na oplátku něco dáte, většinou už rovnou na mapě zjistíte, čím můžete udělat radost - sáček kmínu, avokádo, Kinder překvapení nebo třeba pomeranč. Já kvásek vyměnila za pomeranč a pár snítek rozmarýnu.

   Teď začíná ta proklatě dlouhá stať. Mazlíka doma přendáte do sklenice a poprosíte ho, aby si rychle zvykl na vaši domácnost a pěkně kvasil. Od oka ho nakrmíte žitnou moukou a vlažnou vodou v poměru 1:1. Pak znovu a pak ještě jednou. Najdete si recept, zaděláte těsto a bochánek necháte kynout. Čekáte hodinu, dvě, tři, čtyři...a bochánek se nehne ani o milimetr. Je vám líto surovin i kvásku a tak upečete absolutně nevykynutý zdrcnutý bochánek. Pak to zkusíte znovu, protože chyba se občas vloudí. Dopadne to ještě hůř. Třetí pokus ještě hůř, chlebová placka připomíná gumu. Přemýšlíte nad tím, že na to prdíte a nikdy už ho péct nebudete. Po hodinách strávených googlením a přemítáním, kde mistr tesař udělal chybu, přestanete dávat do těsta žitnou mouku a zaděláváte, až když je kvásek opravdu pěkně kyselý a spadlý. A taky ho při poslední fázi hnětení neubijete velkým množstvím přidané mouky. A tradá.

   Přichází rychlý a šťastný závěr - z trouby se vykutálí krásný nakynutý bochánek s tou úžasně nakyslou chutí, voňavou křupavou kůrkou a vyrýsovanými koly od ošatky. 

   Shrnutí: 

• kvásek krmím žitnou moukou, ale těsto zadělávám pšeničnou celozrnnou a trochou obyčejné bílé
• krmím ráno a večer
• většinou peču po třetím nakrmení (občas po druhém), když je kvásek hodně kyselý a spadlý
• do trouby dávám ještě malinký pekáček naplněný vodou
• zkoušela jsem i pomalé kynutí přes noc v lednici, viz Cuketka, a je opravdu skvělé
• ošatku jsem koupila v malém krámku v Dejvicích - http://www.nelso.cz/cz/place/484/

Užitečné odkazy:
Recept a hezké čtení - http://www.cuketka.cz/?p=6889
Dokonalý průvodce pro začátečníka - http://www.maskrtnica.cz/jak-na-prvni-domaci-chleba/
Polopatě a vtipně sepsané zkušenosti - http://www.kekorenum.com/honzuv-blog/2011/06/23/mame-domaciho-mazlicka/


A na úplný závěr se chci pochlubit svým opravdovským letitým sítem na mouku.

Hovězí jazyk s křenovou omáčkou

...jsem připravovala a taky jedla poprvé v životě. Nadchla mě struktura a jemnost tohoto kousku masa a také jeho lahodná chuť. Přitom příprava je velmi jednoduchá a cena víc než příznivá.

Jazyk jsem omyla a vložila do velikého hrnce se studenou osolenou vodou, kouskem hovězích žeber, kořenovou zeleninou a dalším kořením a bylinkám potřebných pro kvalitní vývar. Vše klokotalo pomalým varem asi čtyři hodiny. Poté už jen stačí jazyk vyjmout, nechat vystydnout a sloupnout. Zároveň jsem získala skvělý silný vývar.

Recepty na křenovou omáčku jsem googlila. Vařila jsem podle tohohle: http://www.apetitonline.cz/recepty/5378-teleci-se-svatebni-krenovomandlovou-omackou.html
Z toho spojení vznikla symfonie pro chuťové pohárky. Ale i studený samotný jazyk chutnal skvěle.

Paštika

Tentokrát s rozmarýnem a mandlemi.
Zajímavý postřeh od Hanky Michopulu - dva podrcené hřebíčky s ní opravdu udělají malý div.
Mám tu holku jednu roztíratelnou pořád ráda, asi se mi nepřejí.
Je úžasně variabilní, stále mě baví s ní experimentovat.

Salát z kuřecích jater a žampionů

...je snadnou a rychle připravenou večeří. 

Suroviny:

500 g kuřecích jater

několik žampionů + trochu šťávy z citrónu

pár plátků slaniny

velká cibule, 1-2 stroužky česneku

víno, olivový olej

směs salátů (můžete koupit již připravený mix a ještě ho třeba obohatit o rukolu)

Postup:

Cibuli nakrájejte na proužky a osmažte na olivovém oleji doměkka, těsně před koncem přidejte česnek pokrájený na kousky a taktéž slaninu na kousky či proužky.

Játra omyjte, osušte, očistěte a pokrájejte na soustové kousky. Přihoďte je do pánve a lehce orestujte.

Zhruba po dvou minutách bohatě zastříkněte vínem, které máte rádi. Nechte alkohol vypařit a zkontrolujte játra, nenechte je na pánvi příliš dlouho mučit. Jen tak zůstanou uvnitř hezky měkká. Nakonec osolte a opepřete.

Očištěné a na plátky nakrájené žampiony, které jste zakápli citrónovou šťávou, aby neztmavly, lehce orestujte na oleji v jiné pánvi. Dobré by bylo přidat také čerstvou petrželku.

Teď už je hotovo. Promíchejte játra s žampiony a naaranžujte je na porci salátu.

Můžete experimentovat také s bylinkami a k játrům přidat např. tymián nebo rozmarýn  nebo víno vyměnit za portské.

Játra jsou sama o sobě skvělá věc, po spojení se slaninou a alkoholem se dostanou ještě na trochu vyšší chuťový stupínek.

Rozpečený kozí sýr

...je dnes podávaný k večeři. Snažím se stravovat se po Vánocích alespoň trochu zdravě - menší a zdravější porce, nějaký ten detoxikační čaj. Přiznávám, že ne vždy se zadaří, ale snahu mám.

Dnešní večeře byla velmi rychlá a jednoduchá.
Plátky kozího sýru jsem nechala pár minut v troubě pod grilem, potom jsem je zakapala medem rozředěným pár kapkami portského a posypala vlašskými ořechy. Salátek je z rukoly, dresink vznikl takhle: zavařené brusinky jsem lžící rozmačkala a rozředila kapkou olivového oleje a portským. Pak už jen mírně opéct tousty a.....můžeme jít fotit!:-)
Sýr je jedním ze suvenýrů z Drážďan, hezky se zatím v lednici rozležel a s medem a svěží rukolou chutnal moc dobře.

Zimní salát plný vitamínů a chuti

Tenhle salát u nás právě frčí. Chutná skvěle i samotný.

Suroviny:
1/4 hlávky červeného zelí
1 mrkev
3 řapíky řapíkatého celeru
1 zelená cibulka
drcené lněné semínko

Zálivka:
majonéza a bílý jogurt (poměr zhruba 1:1)
trochu olivového oleje
šťáva z citrónu
sůl, pepř

Zelí nakrájejte na jemné proužky, podobně celer a cibulku, mrkev nastrouhejte. Potom přidejte několik lžiček lněného semínka.
Přísady na zálivku smíchejte zvlášť a teprve poté promíchejte se zeleninou.
Můžete ozdobit lístky celeru a špetkou lněného semínka.

Lněná semínka jsou výborným zdrojem řady cenných biologicky aktivních látek, např. nenasycené mastné kyseliny, lecitin, enzymy... Celá jsou však pro lidský organismus nestravitelná, proto je třeba je nadrtit. Je možné je koupit už nadrcená.

Svatomartinská husa + recept na paštiku z husího masa

Včera jsme s rodinou zasedli k martinské huse - bála jsem se, ale nakonec se upekla krásně, holka jedna. Podávala jsem k ní bramborové knedlíky červené zelí - přes noc marinované v červeném víně a divokém koření. Druhý den jsem usmažila nakrájenou cibuli na sádle a přidala k ní dvě velké lžíce medu. Potom jsem přisypala zelí, orestovala, zalila marinádou a dusila.

Martinské rohlíčky s makovou náplní jsme dostali od babičky. Jsou andělsky nadýchané.

Tohle je husí pomazánka.

Recept na husí paštiku:

Naše husa měla sáček s droby a odříznutým krkem. Připravila jsem husí paštiku.Vše jsem omyla, osušila a vložila do malého pekáčku. Přilila jsem červené portské víno, přihodila pět lístků šalvěje, tři hřebíčky, tři kuličky nového koření, pět kuliček barevného pepře a jeden stroužek česneku. Pekáček jsem přikrytý vložila do vyhřáté trouby a pekla cca 1,5 hod. Posledních cca deset minut jsem pekla odkryté, aby se výpek trochu zredukoval.

Mezitím jsem z husy odkrájela sádlo, nakrájela ho na malé kostičky, vložila do hrnce, trošku podlila vodou a vyškvařila sádlo.

Zchladlé srdce a žaludek jsem pokrájela na větší kusy, z krku jsem obrala maso. Vše jsem dala do nádoby, přilila výpek, ze kterého jsem vyňala nové koření, hřebíček a česnek, a vše promixovala. Nakonec jsem přimíchala sůl a játra nakrájená na drobné kousky.

Směs jsem přelila do menší misky, povrch uhladila a přelila vyškvařeným sádlem, do kterého jsem přímíchala velkou lžíci vepřového sádla, aby lépe ztuhlo.

Nakonec už zbývá jen nechat v lednici vychladit přes noc.

Z drůbků je možné připravit také skvělý vývar. Já jsem ale letos byla z husí paštiky nadšená.

Cibulová polévka

Venku je sychravo a šedivo. Mám chuť na výživné, silné a husté polévky.
Cibulačka je pro toto počasí jako dělaná (vařená). Pohladí duši, tělo zevnitř
i čichové buňky. Přitom je finančně nenáročná a velmi snadná na přípravu.
Osmažená cibule se sama postará o dostatek chuti, proto také potřebujete
jen pár surovin.

Suroviny:
olivový olej
máslo
cca 1 - 1,5 kg cibule
třtinový cukr
vývar
větvičky tymiánu
sůl a pepř

Cibuli oloupeme, nakrájíme na proužky a smažíme na směsi olivového oleje a másla ve velkém hrnci.
Přidáme lžíci či dvě třtinového cukru, cibule lépe zkaramelizuje.
Smažíme a důkladně míchame, až cibule získá lehce karamelovou barvu.
Poté vše zalijeme vývarem a přihodíme větvičky tymiánu.
Necháme pod pokličkou probublávat asi 20 minut.
Pokud máte po ruce portské víno, dobřejte polévce dva pěkné cákance,
dodá jí nový rozměr. Nechte ještě lehce provařit.
Odstraníme pryč větvičky, které již opustily lístečky.
Dochutíme solí a pepřem.
Já polévku částečně rozmixuji a částečně jí ponechám celé kousky cibule.
Hezky tak sama sebe zahustí a ještě tak udělám kompropis pro ty, kteří mají
rádi krémové polévky.

Podáváme s pečivem, které jsme nechali rozpéct se sýrem - k cibulačce mám ráda nivu.

Rajčatová polévka

Rajčatová polévka je chutná, sytá a snadná na přípravu. Vychutnejte si poslední slunečná rajčata,
než podzim zcela převezme svou vládu.

Suroviny:
olivový olej
1 cibule
1 - 2 stroužky česneku
0,5 - 1 kg rajčat
třtinový cukr
vývar
1 vrchovatá lžíce strouhanky
lístky bazalky
sůl a pepř

Slupku rajčat nakrojíme do křížku, vložíme je do hrnce a zalijeme vařící vodou.
Cibuli nakrájíme na jemno a smažíme na olivovém oleji. Po chvíli přidáme
rozmačkaný česnek.
Z rajčat slijeme horkou vodou, rychle je propláchneme
studenou vodou a zbavíme je slupek. Poté je nakrájíme na kostičky
a hned je sypeme k nazlátlé cibulce. Přidáme třtinový cukr - podle vlastní chuti
a zralosti rajčat. Já dávám několik lžic.
Vše necháme dusit cca 15 min.
Následně zmírníme plamen a přilijeme vývar a vsypeme vrchovatou lžíci čerstvé
domácí strouhanky, hezky polévku zahustí a zjemní. Polévku necháme jemně probublávat
ještě asi 20 min. Ve finále dochutíme solí a pepřem.
Podáváme s nočkem zakysané smetany a lístky bazalky, které jsme natrhali v ruce,
protože po kontaktu s nožem zčernají.

Co jste vařili o víkendu?

S blížícím se podzimem mám nutkavou potřebu co nejvíce si užívat čerstvé bylinky ze zahrádky. Mnu si voňavé lístky mezi prsty a opájím se jejich vůní.

Upekla jsem svůj oblíbený evergreen: kuře s citrónovo-rozmarýnovým máslem. Nezapomeňte část másla vetřít i pod kůži na prsou, stanou se šťavnatějšími. Během pečení polévejte výpekem.

Rajčata se v chladném a deštivém počasí soustředěně pokouší o jediný cíl - aby jim na větvičkách stihlo dozrát co nejvíce plodů. Bazalka i tymián téměř zdivočely.

Omáčka je uvařená z čerstvých rajčat, olivového oleje, tymiánu, česneku, cibule, kousku klobásky a oliv, zjemněná plátkem másla. Podáváno s těstovinami.

Úterní večeře

Stále piluju chuť, konzistenci, servírování atd. paštiky.

Pokud jsem ale sama doma a dávám si ji k svačině, mám ji nejraději takto:

 

Upekla jsem k ní bulky, skvělý recept jsem našla u Kitchenette. Chutnaly výborně a měly krásně křupavou kůrčičku. Podezírám svou troubu z toho, že má problém upéct kynuté těsto podle mých představ, chm.

Znovu jsem také uvařila knedlíky z odpalovaného těsta, tentokrát s blumami. Jsem z něj stále stejně nadšená. I druhý den po ohřátí zůstává hebké a vláčné. Stojí za vyzkoušení!

Z pondělní návštěvy

Nejprve paštika z kuřecích jater.

Můj oblíbený evergreen. Pokaždé mi vyjde krapet jinak, ale pokaždé moc chutná (i mně). Někdy ji zakápnu slivovicí, jindy červeným vínem, jindy portským apod. Střídám i byliny - rozmarýn, tymián, nejčastěji šalvěj. Snažím se vyladit k dokonalosti poměr koření a ostatních surovin. Tentokrát jsem do hotové paštiky přimíchala brusinky nasáklé portským. Podáváno s brusinkovým kompotem a lístkem šalvěje.

Dobře vypečený bůček - co nejvíce libový bůček (850 g) nakrájený na kostky (osolený, opepřený) v omáčce z: cca 350 ml rajčatového pyré, 2 lžíce javorového sirupu, 1 lžíce třtinového cukru, 1 lžíce bio sojové omáčky, 1 lžíce sladké chilli omáčky, 2 stroužky rozdrceného česneku. Přihodila jsem sedm cibulí nakrájených na klínky a pokladla třemi tenkými plátky másla (másla není nikdy dost). Pečte 2,5 - 3 hod. Na konci víc, abyste vypekli kůrčičku.

Chutnal božsky. Samozřejmě jsem ho zapomněla vyfotit. On teda stejně nebyl příliš fotogenický, ale ta chuť! Původně jsem chtěla upéct v této omáčce žebra, ale odpoledne jsem je nikde nemohla sehnat.

Nakonec dort z vlašských ořechů s velkou spoustou čokoládového krému. Ten večer mi chutnal ze všeho nejvíc. Jeho korpus je správně velmi vlhký a krému tolik a tolik...joo.

Recept je od Kitchenette.

Vaření

Jehněčí pečené s cibulí, mrkví, česnekem, rozmarýnem, šlavějí, slaninou a máslem.

 Vaření mě po menší odmlce začalo opět velmi naplňovat. Vařím, raduji se ze sezónních surovin, vařím s láskou, nakupuji na trzích, vařím s nadšením, pročítám své kuchařky, vařím s pokorou ke všem surovinám, uklízím následnou spoušť v kuchyni. Ráda vařím pro přátele a rodinu. Snažím se vylepšovat jednotlivé chody, zlepšovat jejich kombinace a přilepšovat jim chutě.

Tak např. jsem připravila paštiku z kuřecích jater (se šalvějí a kousky brusinek), lehký vývar se zeleninou, kachnu pomalu pečenou přes noc, červené zelí naložené přes noc ve víně a koření, bramborové knedlíky, jako zákusek drobné košíčky s čokoládovým krémem.
Nebo paštiku z kuřecích jater (tentokrát jsem přidala rozmarýn a brusinky namočené v portském), kachnu na pomerančích (progooglila jsem několik receptů a z každého si vybrala to nejlepší), noky ze zakysané smetany a skleněnou zeleninu, jako zákusek medovník (ten koupil drahý).
Nebo krémovou celerovou polévku posypanou kousky slaniny, pečené jehněčí na zelenině + šťouchané brambory, lehký zeleninový salát, jako zákusek citrónový cheescake.

Při počátečních přípravách si libuji a říkám, jak budu fotit, jak fotky dobře vyjdou, jak s jejich pomocí potom sepíšu článek na blog...potom se začínám ze spěchu a taky ze stoupající páry z hrnců a tepla z trouby potit. Přelétnu očima byt a říkám si, že budu muset ještě stihnout poklidit, že za chvíli je tu návštěva, že nejspíš nemůžeme stihnout všechno připravit...nakonec to vždycky zvládneme. Dokonce i řasenku si stihnu nanést a hodit se do malého gala. Návštěva proběhne skvěle a potom, co za ní zavřu dveře, uvědomím si: Já neudělala ani jednu jedinou fotku jídla! Vracím se do kuchyně, kde vidím především:

Prázdný hrnec.

Jo, paráda...takže článek na blog nemám vlastně z čeho vytvořit.

 Nebo stihnu vyfotit jen zákusek:

Košíček s čokoládovým krémem.

Nebo stihnu fotit během vaření, ale fotky se mi nelíbí, takže je nechci použít:

Červené zelí, které bylo přes noc naloženo v červeném víně, jablečném octu, hřebíčku, skořici a jalovci. Miluju ho.

Nebo fotka ujde, ale stihnu vyfotit i nepořádek v kuchyni, takže ji nechci použít:

Průběh pečení pomalu pečené kachny. Do nádivky jsem přidala kyselé jablko a drůbky.

Nebo nestihnu fotit vůbec, takže pak vyškrábu zbytky v hrncích a pekáčích a pokouším se vyfiknout jednu reprezentativní porci:

Jehněčí z první fotky po upečení. Výpek se zeleninou jsem rozmixovala a dochutila červeným vínem a citrónovou šťávou.

Nebo vařím večer, denní světlo je pryč a v umělém se mi jídlo nelíbí:

Polévka z mrkve, rajčat, řapíkatého celeru, petržele, tymiánu, nového koření atd. Po uvaření rozmixována a dochucena zakysanou smetanou.

Co z toho plyne? Měla bych víc myslet na fotografování a stát se lepším fotografem.

Velikonoce

Doufám, že jste Velikonoce prožili stejně radostně a spokojeně jako já a obklopovala vás celá řada milých lidí a dobrých jídel. Stihla jsem pořídit pár fotek...

Tak to je můj letošní nejoblíbenější zajíc. Koupila jsem ho v jednom květinářství. Jeho nejoblíbenější činností je bedlivé hlídání pěti křepelčích vajec. V pozadí váza se svěcenými kočičkami.

Tři bratři - foceno před Velikonocemi. Teď už je osení natolik vysoké, že zajíci nejsou vidět.

Jedna ze snídaní - vajíčková pomazánka natřená na toastu, obložená plátky okurky a lístky rukoly.

Toto je zlatý hřeb! Od souseda jsme si koupili osmikilové jehně - naprosto bio a naprosto lokální. Dva kousky jsme upekli na másle spolu s rozmarýnem, česnekem a slaninou, zbytek čeká v mrazáku.

Po upečení chutnalo božsky - vyzrálé maso mléčného jehněte....chuťový orgasmus.