Makronky ve finále

Tohle je výstavní mazlík. Můžeme pozorovat krásnou nohu.

Můžeme pozorovat krásně lesklý a hladký povrch.

Tak a tohle je má makronková evoluce. Ani se mi nechce věřit, že ty první čtyři jsem taky pekla já, když je tak "snadné" upéct makronku jako malovanou:-)

   
      Níže najdete všechny mé rady, poznatky, postřehy, zkušenosti atd. sepsané pěkně na jednom místě.
Netvrdím, že mají všeobecnou vesmírnou platnost, jen se s vámi chci podělit o to, díky čemu jsem nakonec dospěla k touženému finále já.
     Makronky mají zkrátka svou hlavu a když se i vy rozhodnete, že budete mít svou hlavu, nejspíš to nedopadne dobře. U tohoto receptu je více než nutné dodržovat pravidla. Pokud má mít vejce pokojovou teplotu, tak ji fakt musí mít a žádné: "No jo, bohatě bude stačit, když ho vytáhnu z lednice 15 min předem." To vážně stačit nebude.

1. Vejce vytáhněte z lednice minimálně 3 hodiny předem.
2. Vyrobte si vlastní mandlovou mouku, bude chuťově mnohem lepší než ta hotová kupovaná.
Větší drobečky mandlí, které zůstanou v cedníku, nemilosrdně protlačte lžící.
Touto částí přípravy se zaobírejte, jak dlouho chcete.
3. Je NUTNÉ všechy sypké ingedience prosít přes jemné sítko - cukr moučka, mandlová mouka, kakao...
4. Pokud v receptu píší 75 g bílků, opravdu použijte 75 g, žádné "bajvoko".
5. Nádoba na šlehání bílků musí být dokonale čistá, žádný drobek, náznak mastnoty, kapka vody, bílky z předchozího šlehání...to samé se týká i metliček. Jinak nikdy nedosáhnete absolutní tuhosti sněhu.
6. Do bílků přihoďte pár zrníček soli a mixujte na malé otáčky. Postupně otáčky přidávejte. Trvá to jen chvilku a objeví se světlý našlehaný sníh plný drobných bublinek. Po lžících zašlehávejte cukr, sníh zbělá a vzduchové bublinky nebudou okem patrné. Správně našlehaný sníh se nehne z nádoby, pokud ji obrátíte dnem vzhůru. Špičky, které se po vytažení metliček objeví, se nebudou ohýbat, zůstanou stát krásně rovně.
Pozor, sníh můžete i přešlehat a pak už to nespravíte. Takže během šlehání bedlivě pozorujte, jak se chová. Jakmile jsou špičky pevné, přestaňte šlehat. Trvá to jen pár minut.
7. Sypké ingredience si promíchejte předem.
8. Tekutou a sypkou část promíchejte maximálně rychle a opatrně, abyste sníh příliš nepoškodili. Jakmile se obě části spojí a máte pocit, že jsou o něco hustší než potřebujete, začněte plnit cukrářský kornout. Následným pohybem stěrkou do kornoutu, mačkáním v kornoutu atd. směs ještě zřídne. Plnění kornoutu a následné stříkání musí proběhnout opravdu rychle, protože těsto každou další manipulací bude více a více řídnout.
9. Kornout si navlékněte na skleničku, plnění bude mnohem pohodlnější.
10. Použijte do kornoutu velkou hubičku.
11. Pod pečící papír si můžete připravit kolečkovou šablonu či stříkat od oka velikost, kterou preferujete. Pokud se vám omylem vytvořené špičky nespojily s makronkou v kompaktní hmotu, můžete plech zespodu poklepávat rukou či s ním párkrát ťuknout o stůl.
12. Makronky se malinko roztečou, pokud má těsto správnou tuhost, tak opravdu jen malinko. Uprostřed budou o něco vyšší a směrem k okrajům se budou mírně snižovat.
13. Pokud objevíte na povrchu vzduchovou bublinu, propíchněte ji hned. Těsto totiž začíná rychle schnout.
14. Nechte makronky na plechu v pokojové teplotě schnout alespoň 30 min. Těsto se hezky zatáhne, oschne a některé vzduchové bublinky, které při pečení způsobí popraskání povrchu, samy zmizí.
15. Pečte v předehřáté troubě a prvních 10 min ji rozhodně neotvírejte, makronky krásně nabydou.
16. Pečlivě hlídejte čas a makronky kontrolujte především v posledních minutách.
17. Budete se muset domluvit také se svou troubou. V té mé makronky chtějí sedět přesně uprostřed a mít teplotu tak o 15-20°C nižší než uvádí recept. Tohle ale vychytáte velice brzy.
18. Makronky nechte na plechu až do vychladnutí, jedině pak vám půjdou sundat hezky celé.
19. Na povrchu by měly být lehce křupavé a uvnitř vláčné rozplývající se na jazyku.

     Náplně mohou být různé. Já použila mascarpone smícháné s marmeládou nebo trochou rumu a cukru nebo klasický máslový krém se špetkou barviva.

     Co říci závěrem? Byly to opravdu perné dva dny. Nedokázala jsem myslet téměř na nic jiného. V hlavě mi pořád běželo: Tak co? Jakou teplotu příště? Jak to mám zamíchat? Kolik cukru mám použít?
Proto bych chtěla poděkovat Honzovi za jeho trpělivost a toleranci, protože ty dva dny jsem téměř i myslela jako makronka:-) Taky bych chtěla poděkovat svým přítelkyním a mamince, dva dny trpělivě snášely, že mým téměř jediným konverzačním tématem byly makronky. Velké díky patří i babičce, které mě zásobila dostatečným množstvím kvalitních domácích vajíček a já si mohla dovolit tolik pokusů.
Nyní opravdu spatřuji pravdu ve slovech Pana Cuketky, je život po a před makronkami...:-)
Zkuste je upéct, budu ráda, když se vám osvědčí alespoň některé mé rady, a můžete mi napsat, jak se vám povedly či poslat fotku.

Stálo to za to:-)