Liška je celá recy - látka na kožich pochází ze staré košile a všechny bílé části těla jsou odstřižky viskózy z Williama I. Byla ušita s velikou láskou, proto se na jejím těle nachází celkem čtyři srdce. Šablona, podle které byla ušita, je kompletně má vlastní. Narodila se na Boží hod vánoční.
Antonín Jaroslav Puchmajer
(1797)
Vrána a liška
Na vysokém dubě,
sýrec držíc v hubě,
paní vrána seděla,
sýr ten snísti hleděla.
V tom jej liška ucítivši,
honem z doupy běžela
a se k vráně přiblíživši,
tuto řeč jí držela:
»Jak jsi pěkná, sestro zlatá,
jak jsi všecka pěkňounká!
žlutá, modrá, kropenatá,
červená a bělounká!
Kdybys hlas jak peří měla,
věz, to bych ti věřit chtěla,
žes ty nejpěknější ptáček
v lesích našich ohniváček.«
Vrána, jíž ta marná chvála
pravdivou se býti zdála,
chutě zazpívati chtěci,
sýrec z huby pustila,
jejžto liška uchopěci,
takto k vráně pravila:
»Ne tvůj, bloude, hlas a peří,
ale sýr mi libě voní!
Pochlebníku kdo со věří,
věz, že pozdě bycha honí;
podruhé ty, majíc sýra,
střež se lišky hůř než výra!«
Hráli: Liška, vlastnoručně namalovaný obrázek inspirovaný ilustrací Josefa Lady, malovaný talířek, malé příbory, 48% sýr Gouda.
Ahoj Jasněnko - no já smekám! Liška je překrásná! Naprosto dokonalá, nádherně jsi jí vystihla. :-)
OdpovědětVymazatJééé a pohádku o lišce a vráně (a sýru) znám a jako malá jsem jí zbožňovala. :-)
Opět musím vyzdvihnout fotky - miluji, jak šikovně a krásně je vždy naaranžuješ - nádhera. :-)
Děkuju moc:-)
VymazatMilá Jasněnko,
OdpovědětVymazatdůkladně jsem prošel Tvůj blog a ze všech těch pozitivních komentářů vidím, že určitě nejsem sám, komu se líbí. Snad bych ani neměl potřebu se takhle veřejně vyjadřovat, ale vidím, že je to potřeba, protože mužský pohled tady zas až tak často zastoupen není, tedy pokud vůbec. Ruční výroba hraček totiž zrovna není věc, kterou by běžně probírali chlapi u pivka v hospodě. Přiznám se, že i mně donedávna zůstávaly jemnosti a nuance tohoto krásně ženského koníčka skryty - až do okamžiku, kdy mé srdce vzplálo pro jednu ohromně šikovnou a velice sličnou tvůrkyni plyšových medvídků :o)
Až tehdy jsem - zprvu s lehkou nedůvěrou - začal podnikat první výpravy do plyšového světa a s rostoucím zaujetím přitom pomalu zjišťoval, jak moc je taková na první pohled dětská a nekomplikovaná zábava náročná: žádá si značnou sílu fyzickou (při upevňování kloubů či zatlačování očí) i psychickou (když se v zájmu dosažení dokonalého tvaru musí přešívat již jednou hotová packa nebo - nedej Bože - celá medvědí hlava). Tou nejdůležitější vlastností každé medvědářky je ale kreativita, která zajistí, že žádný medvěd nebude vypadat jako ten předchozí. Většinou se změny omezují na volbu látky nebo barevnou kombinaci, málokdy se ale najde odvaha odpoutat se od vyzkoušené a dobře zajeté šablony.
Ty, milá Jasněnko, jsi v sobě tuhle odvahu našla a už za to Ti náleží velké uznání. Ještě větší obdiv ale zasluhuje výsledek Tvého experimentu s novou liščí šablonou: napoprvé a hned takováhle Paní Liška, to tedy kloubouk dolů! Je vidět, že se nespokojuješ s tím, co někde najdeš nebo od někoho dostaneš, ale naopak sama hledáš a prošlapáváš nové cesty ostatním - jak je údělem skutečných umělců :o)
Držím palce, aby Ti vydržela chuť a energie a moc se těším na další zvířátka!
JS
P.S: Co třeba příště zkusit veverku? :o)
:-*
VymazatPS: Veverka časem třeba také dorazí...
Páni...krásná lištička, krásný obrázek a ještě vtipná
OdpovědětVymazatbásnička! Jasněnko, moc ráda na Tvůj blog chodím.
Těším se na další příspěvek i na další dlouhý komentář
:)od Tvého obdivovatele. Jaruška