Naprosto mě okouzlil
Piran! Jedná se o prastaré námořní město. Bylo založeno již v antických dobách. Stalo se součástí Byzantské říše, poté majetkem Benátek, pak patřilo k Rakousku, 1954 připadlo Jugoslávii... Má italský nádech i šmrnc, úzké uličky plné sušícího se prádla, restaurace lákající vůní ryb, svého slavného rodáka - houslového virtuóza Giuseppe Tartiniho a také moře.
 |
Pranýř. |
 |
Při hře v šachy plyne život v Piranu poklidně. |
Moc se mi líbilo také v italském Terstu. V obchodech jsem záviděla bohatý výběr olivových olejů, výrobků z rajčat, chlazených těstovin...ach jo.
Pozn.: Babičky tam byly oblečené velmi šmrncovně. Líbily se mi.
 |
V Terstu jsme doslova zakopávali o kavárny a kavárničky s posezením venku. Nejvíce mě zaujala tato čokoládovna. Neměla množství malých stolků jako všechny ostatní, ale naopak jeden jediný veliký. Hosté seděli hezky pohromadě a poklidně četli noviny či naopak živě diskutovali. |
 |
Ve Škocjanské jeskyni bylo spoustu turistů, nekonečného prostoru, hloubek i výšek a také rodiny netopýrů, jež nám pískaly nad hlavami. |
 |
Hříšníky jednou pohltí ďáblův chřtán:-) Freska v kostele sv. Petra v Begunji. |
Žádné komentáře:
Okomentovat